Složení jídelníčku má zásadní vliv nejen na naše fyzické zdraví včetně normálně fungující imunity, ale také na zdraví duševní. Mikrobiota a duševní zdraví jsou totiž velmi úzce propojeny prostřednictvím systému osa střevo-mozek. Střevní mikrobiota ovlivňuje celkovou pohodu. A protože jde o obousměrnou komunikaci, náš psychický stav a emoce mohou ovlivňovat celkový stav střeva včetně složení mikrobioty. To, v jaké kondici jsou naše střeva, tak můžeme poznat i podle toho, jak se cítíme. Nevěříte? Tak si pojďme o mikrobiotě a duševním zdraví říct něco víc!
Střeva, náš druhý mozek
Střevní mikrobiota, populace bakterií, virů, hub a dalších mikroorganismů žijících především v tlustém střevě, ovlivňuje naše celkové zdraví včetně psychiky a naopak. Jen si vzpomeňte na zažívací obtíže v období stresu nebo na motýlky v břiše ve fázi největší zamilovanosti. A proto, chcete-li podpořit své duševní zdraví, začněte pečovat také o zdraví svých střev. V souvislosti se střevní mikrobiotou jste jistě už slyšeli o komunikačním systému nazývaném jako osa střevo-mozek, který spojuje centrální nervovou soustavu (mozek) a trávicí soustavu (střevo). Tento komunikační kanál zahrnuje nervový systém, imunitní systém a endokrinní (hormonální) systém a umožňuje tělu a mozku vzájemně si vyměňovat důležité informace.
Osa střevo-mozek
Hlavní komunikační cestou mezi střevem a mozkem je bloudivý nerv (nervus vagus) přenášející informace mezi střevy a mozkem. Je nejvýznamnější částí nervového systému a vysílá signály mezi oběma orgány. Střevní mikrobiota, tedy bakterie, viry a další mikroorganismy ve střevech a také střevní buňky, produkují neurotransmitery, mezi dobře známé patří serotonin a dopamin. Serotonin je klíčový pro regulaci nálady, emocí, spánku a trávení. Ačkoli je serotonin často spojován s mozkem, přibližně 90 % serotoninu je produkováno ve střevech, kde právě střevní mikrobiota hraje zásadní roli v jeho tvorbě a regulaci. Dopamin ovlivňuje širokou škálu procesů, včetně pohybu, emocí, motivace, odměny a kognitivních funkcí. Ve střevech sídlí až 70 % imunitních buněk a střevo je tak jakýmsi domovem imunitního systému. Poslední složkou osy střevo-mozek je endokrinní systém. Střevní mikrobiota tak může regulovat hladinu kortizolu (stresového hormonu) a tím ovlivnit, jak tělo reaguje na stres.
Jak pozitivně podpořit faktory ovlivňující osu střevo-mozek?
Pokud chcete, aby vaše střevní mikrobiota byla v co nejlepší kondici, nečekejte od nás žádná moudra. Jde o velice jednoduché, přesto však účinné, rady.
Zařaďte do jídelníčku potraviny bohaté na vlákninu, probiotika a prebiotika Vláknina se nachází v ovoci, zelenině, celozrnných obilovinách, luštěninách, ořeších a semenech a její příznivý vliv na zažívání je dnes již obecně známý. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které podle definice WHO mají příznivý vliv na zdraví, pokud jsou konzumovány v dostatečném množství.* Jsou to „přátelské“ nebo „dobré“ bakterie, které jsou součástí přirozené střevní mikrobioty, jejíž rovnováha je důležitá pro celkové zdraví a pohodu. Probiotika se nacházejí v různých potravinách, ale také v doplňcích stravy. Bohatými zdroji probiotik jsou fermentované potraviny a nápoje (např. jogurt, kefír, kysané zelí, nakládané okurky, kimchi, kombucha aj). Prebiotika jsou nestravitelná vláknina, která slouží jako potrava pro prospěšné bakterie ve střevech (probiotika).** Podporují růst a aktivitu těchto „dobrých“ bakterií, čímž přispívají k rovnováze střevní mikrobioty. Prebiotika se nacházejí v některých, zejména rostlinných potravinách a jsou často kombinována s probiotiky v doplňcích stravy.
I když stres je dnes všude kolem nás, snažte se mu vyhýbat. Dlouhodobý (chronický) stres může změnit složení mikrobioty. Naučte se relaxovat, meditovat a zkuste využít některé z relaxačních technik, které efektivně zmírňují stres.
Biopron Premium
Probiotika a prebiotika při a po užívání antibiotik
Kombinace 9 probiotických kmenů ve vysoké koncentraci 20 miliard CFU*** v denní dávce. Vyvážený probiotický komplex s prebiotiky.
Biopron Imunita
Probiotika, prebiotika + vitamin D pro každodenní podporu imunity
Biopron Imunita doplňuje probiotika a prebiotika pro každodenní péči o střevní mikrobiotu a vitamin D3 pro podporu imunitního systému.
Biopron Balance
Komplexní probiotikum s prebiotiky Biopron Balance
Probiotický komplex Biopron Balance představuje jedinečnou a vyváženou kombinaci probiotických kultur a prebiotik fruktooligosacharidů (FOS). Pro každodenní péči o střevní mikrobiotu. Vyvážená kombinace 9 probiotických kmenů v denní dávce 9 miliard CFU*.
Biopron Forte
Probiotika + prebiotika na cesty nebo při průjmu
Pro náhlé situace nejen na cestách. Probiotický komplex se S. Boulardii, laktobacily a prebiotiky. Probiotikum nejen na cesty pro dospělé a děti již od 6. měsíce věku.
Jak hodnotí doplňky stravy Biopron naši zákazníci?
- „Výborný! Pomáhá.“ Ivo
- „Mám na doporučení vždy po ruce už několik let. Nedám na probiotika dopustit.“ Lenka
- „Mám jen výborné zkušenosti.“ Jiřina F.
Chcete získat doplňky stravy Biopron zdarma?
Sledujte Biopron na Facebooku a zúčastněte se některé z našich soutěží, ve kterých o doplňky stravy Biopron soutěžíme.
Biopron jsou doplňky stravy. Doplňky stravy nejsou určeny jako náhrada pestré a vyvážené stravy.
*Probiotika: Probiotika jsou živé mikroorganismy, které, jsou-li podávány v adekvátním množství, přispívají ke zlepšení zdravotního stavu hostitele (definice FAO/WHO, 2002).1) Výhodou kombinace 9 různých probiotických kmenů je širší spektrum působení a rozsáhlejší osídlení zažívacího taktu.
**Prebiotika: Prebiotika jsou selektivně fermentované ingredience, které umožňují selektivní změny ve složení a/nebo aktivitě střevní mikroboty, což má příznivý vliv na hostitelovo prospívání a zdravotní stav (definice Gibson, 2004).
***CFU – počet živých mikroorganismů tvořících kolonie (colony-forming units).
Reference:
1) Joint FAO/WHO Working Group on Evaluation of Probiotics (2002) Guidelines for the Evaluation of Probiotics in Food (London Ontario, Canada). Food and Agriculture Organization of the UN/World Health Organization.
2) Gibson GR et al.: Dietary modulation of the human colonic microbiota: updating the concept of prebiotics. Nutr Res Rev. 2004; 17(2):259-275.