Proč je důležité podpořit správnou práci těla s cukry a tuky?

Proč je důležité udržovat si zdravý metabolismus a co pro to můžeme sami udělat? Na jaře začíná naše tělo regenerovat po dlouhé zimě, a právě proto je jaro vhodné období, kdy začít jíst zdravěji. Tím, co jíme, můžeme jednoduše podpořit zdraví našich střev. Ovlivnění střevní nerovnováhy je v současné době považováno za důležitou součást komplexního přístupu v prevenci metabolických onemocnění včetně diabetu 2.typu nebo zvýšené hladiny cholesterolu.

Strašák zvaný metabolický syndrom

Výskyt metabolických potíží podmíněných nezdravým životním stylem v populaci stále roste. Nedostatek tělesné aktivity, nadměrná konzumace průmyslově zpracovaných potravin, zvýšené vystavení stresu, kouření a pití alkoholu, to vše jsou zlozvyky západní civilizace, které jsou častou příčinou nadváhy či obezity, vysokého krevního tlaku, zvýšené hladiny glukózy v krvi (hyperglykemie) a zvýšené hladiny krevních lipidů, konkrétně cholesterolu nebo triglyceridů (dyslipidemie).


Pokud se u člověka současně vyskytuje více výše zmíněných onemocnění nebo příznaků, označujeme tento stav jako metabolický syndrom. Metabolický syndrom představuje významné rizikové faktory pro akceleraci aterosklerózy, diabetu 2. typu, kardiovaskulárních obtíží a některých nádorových onemocnění. Metabolický syndrom dnes představuje rizikový stav, který je nejčastější příčinou úmrtí v evropské populaci. Prevalence metabolického syndromu v severní Evropě v dospělé populaci se odhaduje 50 % u osob s porušenou glukózovou tolerancí a až u 80 % diabetiků 2. typu. Obecně lze očekávat, že výskyt metabolického syndromu v populaci bude dále stoupat.
 

Indikátory metabolického syndromu

Podle kritérií Americké kardiologické asociace musí být pro stanovení diagnózy metabolického syndromu přítomny alespoň 3 z 5 rizikových faktorů:

• abdominální obezita, kdy hodnoty obvodu pasu musí překročit hranici 102 cm u mužů a 88 cm u žen,

• zvýšená hladina triglyceridů nalačno (více než 1,7 mmol/l), nebo hypolipidemická léčba,

• nízká hladina HDL cholesterolu nalačno (více než 1,0 mmol/l u mužů
  a více než 1,3 mmol/l u žen),

• hypertenze, kdy je systolický krevní tlak vyšší než 130 mmHg, nebo diastolický krevní tlak vyšší než 85 mmHg,

• zvýšená hladina glukózy v krvi nalačno vyšší než 5,6 mmol/l nebo dignostikovaný diabetes 2.typu.

Na rozvoji prakticky všech rizikových složek metabolického syndromu se podílí nárůst tzv. viscerálního tuku v těle. Viscerální tuk se ukládá uvnitř břišní dutiny a není snadno viditelný. Jeho nárůst může zvyšovat riziko závažných zdravotních problémů, protože se nachází v blízkosti životně důležitých orgánů (jater, žaludku a střev) a může se také hromadit v tepnách. Redukce tělesné hmotnosti, zdravá a vyvážená strava a aktivní pohyb jsou proto základem prevence i léčby metabolického syndromu. Je to někdy možná těžká, ale redukce hmotnosti je přirozená, účinná a bezpečná cesta ke zmírnění odchylek či normalizaci hodnot rizikových faktorů a udržení si zdravé tělesné kondice.
 

Co můžeme udělat proto, abychom si udrželi dlouhodobě zdravý metabolismus? A proč je to důležité?

Kdy začít jíst zdravěji, když ne právě na jaře? Delší den a teplejší počasí, lepší nabídka čerstvých potravin, zejména salátů a bylinek, u nás přirozeně vyvolává chuť na lehčí jídla, než byla ta zimní. V tomto období také trávení po zimě začíná regenerovat.

I proto by na jaře měly být kromě zdravé a lehké vyvážené stravy, bohaté na vitamíny a stopové prvky, zařazeny také potraviny bohaté na probiotika a prebiotika. Probiotika se nacházejí zejména v přirozeně kysaných potravinách (jogurty nebo acidofilní mléka a kefíry s aktivními kulturami, nebo přirozeně kysaná zelenina jako zelí, okurky, kimči či nápoj kombucha). Prebiotika získáme přirozenou cestou ze stravy bohaté na vlákninu (zelenina, houby, ovoce, luštěniny, ovesné vločky, celozrnné pečivo).

Nové vědecké poznatky ukazují, že složení naší střevní mikrobioty má vliv nejen na způsob, jakým naše tělo metabolizuje cukry a tuky, ale třeba i na naše chutě a výběr skladby jídelníčku. Složení střevní mikrobioty každého člověka je unikátní, a významně ovlivňuje naše zdraví. Určité střevní kmeny obsažené v naší střevní mikrobiotě mohou například do určité míry ovlivňovat hladinu cholesterolu v krvi. Podobné je to i s metabolismem cukrů. Nerovnováha střevního mikrobiomu, tzv. střevní dysbióza, byla vedle dobře známých rizikových faktorů identifikována jako nový potenciální rizikový faktor rozvoje diabetu 2.typu.

V poslední době se diskutuje také možný vliv mikrobiomu na naše chuťové preference při výběru toho, co jíme. Naše střevní mikrobiota se vyvíjí společně s námi a naší skladbou jídelníčku podporujeme růst jednotlivých kmenů střevních bakterií. Bakteriální kmeny, které v našich střevech převládají, mají schopnost ovlivňovat naše chutě a stravovací návyky, aby zlepšily své vlastní šance na přežití. Například se ukázalo, že Bacteroidetes preferuje určité tuky, Prevotella nejlépe roste na zdroji sacharidů, Bifidobakterie jsou schopny konkurovat ostatním v přítomnosti vlákniny. Když jednotlivé bakteriální kmeny zpracovávají stravu, kterou jíme, produkují tak zvané metabolity. Mikrobiální metabolity zahrnují mnoho neuroaktivních látek, které jsou dostatečně malé, aby pronikly selektivně permeabilní hematoencefalickou bariérou do našeho mozku. Vědci tak například zjistili, že lidé, kteří mají chutě na čokoládu, mají v moči jiné produkty rozkladu střevní mikrobioty než lidé, kteří chutě na čokoládu nemají, i když jedí stejnou stravu. Jinými slovy, je to jakýsi uzavřený kruh, pokud budeme jíst zdravě, a podporovat populace prospěšných kmenů bakterií v naší střevní mikrobiotě, budeme mít více chuť i na zdravé potraviny, které tyto prospěšné bakteriální kmeny milují.

Zdraví našich střev můžeme jednoduše podpořit, tím, co jíme. Ovlivnění střevní nerovnováhy, tzv. dysbiózy, je v současné době považováno za důležitou součást komplexního přístupu v prevenci metabolických onemocnění včetně diabetu 2.typu nebo zvýšené hladiny cholesterolu.

Proto je vhodné o svá střeva pečovat každý den, doplňovat probiotika a prebiotika například i ve formě doplňků stravy. Ideální jsou kombinované preparáty probiotik s vlákninou a dalšími prospěšnými látkami jako jsou rostlinné steroly a cholin, které pomohou podpořit metabolismus cukrů a tuků.

Zdroje: 
https://www.nzip.cz/clanek/1497-metabolicky-syndrom
https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/3418
https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2117537119
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23163751